Anežka Dašková je studentka 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a zároveň oblíbená influencerka. Na svém YouTube kanálu Promedik informuje o studiu medicíny a cestě k lékařské kariéře, zatímco na Instagramu @zasluncevdusi se věnuje hlavně tématu duševního zdraví. Kromě toho je spoluzakladatelkou neziskové organizace O nemocech otevřeně, dobrovolnicí v oblasti paliativní medicíny a také frekventantkou psychoterapeutického výcviku. Snaží se propojit světy zdravotníků a pacientů, a právě proto se rozhodla zapojit do osvětových kampaní HAE Junior. Spolupráci zahájíme společnou kampaní v rámci světového Dne vzácných onemocnění 2022, který se každoročně připomíná poslední únorový den.

1. Milá Anežko, jste studentka medicíny a zároveň známá česká influencerka. Jakým tématům se obvykle věnujete ve svých aktivitách na sociálních sítích a kdo je Vaše audience?

Na internetu se věnuju sdílení informací o studiu medicíny z mé vlastní perspektivy studentky a zároveň pacientky s autoimunní nemocí. Dalším tématem je pro mě propojování světů zdravotníků a pacientů a také duševní (ne)zdraví a hygiena. Nově rovněž spoluvlastním neziskovou organizaci O nemocech otevřeně, jejímž cílem je otevírat témata, která jsou se životem s chorobami spojená. Audience je poměrně pestrá, k tomu se ještě vrátím.

2. V HAE Junior máme velkou radost, že jste projevila zájem podporovat naše osvětové aktivity za účelem zvyšování povědomí o vzácné poruše imunity hereditární angioedém. Jak zapadá toto téma do Vašeho zájmového okruhu?

Navážu na první otázku. Na sociálních sítích mě sleduje hodně budoucích a trocha současných zdravotníků, stejně jako široká veřejnost. Ambasadorkou HAE Junior jsem se rozhodla stát hlavně proto, že svým dosahem mohu zvýšit povědomí o téhle vzácné nemoci mezi těmi, kteří se mohou s pacienty s HAE setkat během své kariéry, tedy třeba já jakožto budoucí lékařka.

3. Jak moc je podle Vás důležité, aby lékaři slyšeli o onemocnění HAE dříve, než do ordinace pacient v akutním stavu právě s touto diagnózou dorazí?

Myslím, že je to zcela zásadní už jen proto, aby se pak nebáli daného pacienta ošetřit a neposílali ho zbytečně ke specialistům na pracoviště vzdálená desítky kilometrů jen kvůli strachu a neznalosti. Kdyby byli lékaři s danou problematikou obeznámeni, stačilo by třeba odborníkovi zavolat a potvrdit si, že lze daný lék podat, nikoliv se úplně vzdávat zodpovědnosti za péči o pacienta „jen” proto, že má vzácnou diagnózu.

4. Myslíte si, že může lepší informovanost zdravotnického personálu o vzácné poruše imunity HAE ovlivnit kvalitu života pacientů?

A jak! Doufám, že osvěta pomůže. Myslím, že může pacientům i jejich blízkým ušetřit spoustu nervů, peněz i času.

5. Měla byste na závěr nějaká doporučení, která byste ráda sdílela s pacientskou komunitou HAE Junior?

Těžko radit někomu ohledně jeho každodenní reality, kterou já znám jen přeneseně, ale moc bych všem chtěla popřát, aby si udrželi naději. To, že bude v budoucnu jak lepší informovanost, tak možnosti péče a zároveň že se změní způsob, jakým odborná veřejnost komunikuje s pacienty a jejich blízkými. Doufám také, že si všichni členové udrží zdravou míru asertivity, a budou tak hnacím motorem těchto změn.

Mockrát celé komunitě děkuji, že se od ní mohu učit, a pokusím se být tak nápomocná, jak jen to půjde.